V nedávném a netradičním případu v Turecku, konkrétně v hlavním městě Ankaře, se soud zabýval neobvyklou žádostí o rozvod. Stěžejním důvodem pro podání žádosti byla extrémní osobní hygiena manžela. Žena, známá pouze pod iniciálami A.Y., popisovala, že její manžel se sprchoval jen jednou za několik dnů, nosil stejný oděv až pět dní v kuse, a co víc, čistil si zuby maximálně dvakrát týdně. Tyto návyky měly za následek, že manžel neustále zapáchal potem, což značně zhoršovalo kvalitu společného soužití.
Soudní rozhodnutí, které vyšlo vstříc žalobě ženy, mělo za následek nejen udělení rozvodu, ale také přiznání odškodnění ve výši 500 tisíc tureckých lir (přibližně 380 tisíc korun) pro žalující stranu. Tento výsledek podtrhuje důležitost dodržování základních standardů osobní hygieny v rámci manželského soužití.
Podle ženina právníka, Senema Yilmazela, manželství s sebou nese povinnosti, které zahrnují i udržování určité úrovně čistoty. Jeho komentář zdůraznil, že nelze ignorovat vliv osobní hygieny na mezilidské vztahy a společné soužití. Argumentoval, že každá strana má právo požádat o rozvod, pokud se soužití s partnerem stane nesnesitelným, což v tomto případu určitě bylo.
Tento případ se setkal s širokou podporou svědků, včetně společných přátel a kolegů z manželova pracoviště, kteří potvrdili obtíže spojené s jeho nedostatečnou osobní hygienou. Svědectví naznačovala, že manželovy hygienické návyky byly dlouhodobě zanedbávané, a jeho tělesný zápach měl negativní dopad nejen na manželský vztah, ale i na pracovní prostředí.
Tento rozvodový případ v Turecku zdůrazňuje, jak může něco zdánlivě osobního, jako je osobní hygiena, ovlivnit nejen mezilidské vztahy, ale i právní rozhodnutí. Navíc upozorňuje na význam vzájemného respektu a ohleduplnosti ve vztazích, který je nezbytný pro zdravé spolužití.
