Ve státě Alabama v USA byla nedávno provedena poprava vězně pomocí metody, která byla poprvé oficiálně použita od zavedení smrtící injekce v roce 1982. Kenneth Smith byl usmrcen metodou dusíkové hypoxie, což je proces, při kterém je oběť vystavena čistému dusíku, což vede k nedostatku kyslíku a následné smrti. Tato metoda byla považována za potenciálně humánnější alternativu ke kontroverzním smrtícím injekcím, ale vyvolala také řadu etických otázek a obav.
Nová metoda popravy
Dusíková hypoxie, při které je člověku odepřen přístup k kyslíku potřebnému pro dýchání, byla dosud využívána především v medicíně pro asistované sebevraždy v některých zemích. V případě Smithe byla tato metoda zvolena po neúspěšném pokusu o popravu smrtící injekcí v roce 2022, kdy se popravčímu týmu nepodařilo správně zavést infuzi.
Kontroverze a kritika
Poprava trvala přibližně 22 minut a svědci popisují, že Smith se několik minut třásl a zmítal na nosítkách, což vyvolalo otázky ohledně humánnosti a efektivity této metody. Kritici, včetně Smithova duchovního poradce, argumentují, že proces byl krutý a že Smith se „dusil k smrti“.
Reakce a důsledky
Tento případ vyvolal diskusi nejen o metodách poprav, ale i o širších otázkách týkajících se trestu smrti jako takového. Zatímco někteří vidí v dusíkové hypoxii potenciál pro humánnější popravy, jiní zdůrazňují nedostatek vědeckých důkazů o její bezbolestnosti a varují před rizikem vážných komplikací.
Etický a právní kontext
Americká ústava zakazuje „kruté a neobvyklé tresty“, což otevírá prostor pro debatu o tom, zda je poprava dusíkovou hypoxií v souladu s tímto ústavním zákazem. Případ Kennetha Smithe tak přispívá k probíhající diskusi o morálce, etice a právních aspektech trestu smrti ve Spojených státech i ve světě.
Poprava v Alabamě tak znovu otevírá otázky o hranicích lidského jednání a o tom, jak daleko je společnost ochotna zajít v méně prozkoumaných metodách vykonávání nejvyššího trestu.
