Vyrazil jsem do kina na V dobrém i zlém s očekáváním lehké české komedie, která pobaví a nabídne trefné postřehy o partnerských vztazích. No… pobavení se dostavilo, ale bohužel často tam, kde to filmaři asi úplně neplánovali.
Film sleduje manželský pár Annu a Evžena (Petra Hřebíčková a Jiří Langmajer), kteří už dávno nejsou v romantické fázi vztahu, spíš se tak nějak trpí. Když k nim na večeři dorazí sousedé Laura a Tomáš (Táňa Pauhofová a Martin Hofmann), začne se rozehrávat hra, která se snaží být chytrou vztahovou sondou, ale místo toho často působí křečovitě a místy až nepříjemně.
Hlavním problémem je scénář, který se očividně snaží šokovat a tlačí na humor až příliš násilně. Film má být remakem španělské konverzační komedie Sentimental, ale místo lehkosti a přirozeného plynutí dialogů tu často sledujeme situace, které jsou spíš trapné než vtipné. Některé scény připomínají divadelní představení, což by nemuselo být na škodu, kdyby dialogy působily autenticky. Jenže často jsou nepřirozené, postavy říkají věci, které by v reálném životě nikdo takhle nevypustil z úst, a celé to místy působí spíš jako rozhlasová hra, kde herci jen čekají, až na ně přijde řada.
Co se týče hereckých výkonů, Langmajer je tradičně spolehlivý, Hřebíčková se snaží, ale jejich chemie je taková… no, manželská v tom negativním slova smyslu. Nejvíc mě bavil Martin Hofmann, který jako vždy dodává postavě trochu šťávy, ale ani on film úplně nespasí.
Celkově V dobrém i zlém není vyloženě špatný film, ale pokud jste čekali svěží, inteligentní vztahovou komedii, tak budete asi zklamaní. Místo chytrého humoru dostanete spíš trapnost, místo hlubšího ponoru do vztahových problémů jen povrchní hašteření a místo dobrého filmového zážitku spíš pocit, že jste si mohli pustit nějakou jinou českou komedii doma na gauči.
