Po více než sto padesáti letech se do Ghany vrátí část kulturního dědictví v podobě zlatých klenotů Ašantských králů. Dvě přední britská muzea, muzeum královny Viktorie a prince Alberta a Britské muzeum, se rozhodla poslat celkem 32 vzácných artefaktů na dlouhodobou zápůjčku do muzea v královském paláci v Kumasi, někdejším hlavním městě Ašantského království. Mezi předměty, které se vrátí, patří například zlatý prsten a brož, ceremoniální dýmka, zlatem zdobený klobouk, helma se zlatými rohy a další kusy oděvu a šperky, které byly součástí obřadního oblečení Ašantských dvořanů při korunovacích.
Tento krok je výsledkem dlouhodobých jednání a je prezentován jako gesto dobré vůle, přestože britské zákony neumožňují těmto institucím předměty natrvalo vrátit. Zápůjčka je proto plánována na tři roky s možností prodloužení. I když to britská strana nevidí jako trvalý návrat artefaktů, Ghana tento akt vnímá jako významný krok k navázání lepších vztahů a připomenutí bolestivé historie, kdy byly tyto cenné předměty odvezeny během koloniální éry.
Návrat klenotů do Ghany je také uznáním významu, který tyto artefakty mají pro Ašantský národ, připodobňujíc se významu korunovačních klenotů v evropských monarchiích. Jsou považovány za součást spirituálního dědictví a tradice říká, že v některých z nich jsou uchované stopy duší Ašantských králů.
V kontextu širšího diskurzu o repatriaci kulturního dědictví tento případ odráží rostoucí tlak na muzea a instituce v Evropě a Americe, aby přehodnotily původ a vlastnictví mnoha svých exponátů získaných během koloniálních dob a zvážily jejich vrácení do zemí původu. Podobné iniciativy, jako je například vrácení Beninských bronzů do Nigérie, naznačují možný směr v budoucím zacházení s kulturním dědictvím a jeho repatriací
