Antarktida se otepluje o 20 až 50 % rychleji, než předpovídaly klimatické modely, a podle vědců je ztráta antarktického ledu nevyhnutelnou budoucností. To znamená transformaci naší planety nepředstavitelného rozsahu. Rozpouštění ledovců je jen startovací čarou pro nevídané katastrofy.
Klíčová role mořského ledu:
Bílá pokrývka na jižním pólu se na první pohled může zdát zbytečná, ale hraje klíčovou roli při regulaci globálního klimatu. Odráží většinu sluneční energie zpět do vesmíru. Pokud by se rozpustila, tmavší mořské vody by absorbovaly teplo, podobně jako kapota černého auta.
Rozšířená oblast otevřeného moře by také způsobila zvýšenou výparnost vody, což by zvyšovalo úrovně srážek v Antarktidě. To by zase urychlilo rozpouštění kontinentálních ledovců a následný nárůst hladiny moří. Současné odhady naznačují zvýšení hladiny moří až o 1,35 metru do roku 2100, což je o 30 centimetrů více, než předpověděla Mezinárodní panel pro změnu klimatu před deseti lety.
Důsledky ztráty antarktického ledu:
Ztráta antarktické ledové pokrývky, která pokrývá plochu 36,3 milionu čtverečních kilometrů (což odpovídá celkové ploše USA a Mexika) a přibližně 30 milionů krychlových kilometrů zmrazeného materiálu, by způsobila mnohem více než jen povodně na pobřeží, včetně velkých měst jako New York, New Orleans, Buenos Aires, Benátky, Londýn a Šanghaj. Způsobila by domino efekt globálních změn.
Mezi ně patří přesídlení milionů lidí, zničení úrodné půdy a narušení biodiverzity v pobřežních oblastech. Zvýšení sladkovodních zásob by také mohlo poškodit mořskou faunu a flóru, včetně fytoplanktonu a krilu, klíčových zdrojů potravy pro mnoho druhů. Rozrušení termohalinní cirkulace by změnilo oceánské proudy a migrační trasy ryb, což by negativně ovlivnilo rybolov.
Rozmrzávání trvalého mrazu a hrozby pro veřejné zdraví:
Oteplování ovlivňuje nejen rozpouštění ledu, ale také trvalý mraz, který byl po tisíce let zakryt bílou pokrývkou. V roce 2011 objevili vědci mikroby v trvalém mrazu schopné přežít vysokou salinitu, extrémní kyselost a teploty až 93,3 °C, což je označovalo za potenciálně smrtelné.
Hlavním zájmem je neznámé následky, kdyby takové organismy byly uvolněny do vody a vzduchu. Led by mohl skrývat viry a bakterie staré až 750 000 let, na které naše těla nemají imunitu. Někteří vědci nazývají Antarktidu „genovým skladištěm“, zahrnující neznámé nemoci.
Emeritní profesor Jean-Michel Claverie z Fakulty lékařství a genomiky na University of Aix-Marseille během svého výzkumu objevil, že dvě ze sedmi různých sibiřských lokalit stále obsahují infekční viry z pěti rodin virů, přičemž nejstarší pochází z doby před 48 500 lety. Také objevil stopy mikrobů, kteří by mohli být zodpovědní za španělskou chřipku z roku 1918 a výbuch antraxu v Sibiři v roce 2016.
Rozpouštění Antarktidy tedy není pouze ekologickou katastrofou, ale také představuje značnou hrozbu pro veřejné zdraví.
